Historie

Po roce 1861, po pádu Bachova absolutismu, kdy pro celé území habsburské monarchie byla vydána tzv. Únorová ústava, došlo k rozmachu politického a společenského života. Ústava umožnila občanům sdružování do nejrůznějších uměleckých, divadelních, okrašlovacích a tělovýchovných spolků. Jedním z nich byl i Sokol.

Na jeho zrodu se podílela skupina cvičenců pražské Schmiedovy tělocvičny v čele s Miroslavem Tyršem, Jindřichem Fügnerem a bratry Emanuelem a Juliem Grégrovými. Ti také připravili první stanovy tehdy zvané Tělocvičné jednoty pražské. 16. února 1862 byla svolána první Valná hromada, na které byl prvním starostou zvolen Jindřich Fügner, jeho náměstkem (později náčelníkem) Miroslav Tyrš. Krátce poté byl název doplněn a změněn na Tělocvičnou jednotu pražskou Sokol. Ve stejném roce bylo vytvořeno dalších sedm sokolských jednot v českých zemích, další přibývaly v následujících letech.

K Sokolu bezprostředně po založení našli cestu i nejvýznamnější čeští umělci, kteří významnou měrou přispěli k jeho obohacení a popularizaci. Jedním z prvních byl Josef Mánes, který vytvořil návrh sokolského kroje a bezprostředně poté navrhl a sám nakreslil sokolský prapor, k jehož „zasvěcení“ došlo 1. června 1862. Byl darem společnosti českých žen, tzv. matkou praporu byla spisovatelka Karolina Světlá.

V roce 1863 byla postavena podle projektu Ignáce Vojtěcha Ullmanna sokolovna na uvolněném pozemku po bourání novoměstských hradeb, který z vlastních prostředků zakoupil Jindřich Fügner. Cvičení v ní bylo zahájeno 9. prosince téhož roku.

29.listopadu 1869 byl při Sokole Pražském ustaven Tělocvičný spolek paní a dívek pražských, jehož první předsedkyní byla spisovatelka Žofie Podlipská, ve výboru byla též manželka starosty Kateřina Fügnerová. První cvičitelkou byla Klementina Hanušová.

V roce 1871 vyšlo první číslo Sokola, „časopisu zájmům tělocvičným věnovaného“. Jeho úvodem je stať Miroslava Tyrše Náš úkol, směr a cíl. Tyrš se dále věnoval metodice cvičení, vytvořil celou tělocvičnou soustavu a české tělocvičné názvosloví.

Sokol byl po dlouhá léta nejmohutnější českou sportovní organizací nejen v českých zemích a na Slovensku, ale i v zahraničí. Jeho činnost na našem území byla přerušena v obou světových válkách. V bývalém Československu byl pak zrušen začátkem padesátých let 20. století. V sídle Sokola Pražského čtyřicet let sídlila tělovýchovná jednota AZKG, později TJ Praga. Teprve po listopadových událostech roku 1989 mohla být činnost Sokola obnovena.

Budova sokolovny byla postupně upravována a přistavována. K původnímu objektu s tělocvičnou pojmenovanou po J. Fügnerovi byla v roce 1912 přistavena nová budova s tělocvičnou pojmenovanou po M. Tyršovi, v roce 1937 byla v Žitné ulici přistavena obytná budova. K dalším přístavbám došlo v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století. Celá budova byla rekonstruována v roce 2006, průběžně dochází k úpravám ve prospěch širšího využití, vždy však s ohledem na památkovou ochranu její historické čísti.

Dnes Sokol Pražský působí v historických místech zrodu Sokola a navazuje na jeho nejlepší tradice.                                                                                                                                                                                                                                                     (JK)